Naši milí BARFaři,

rozhodli jsme se sebe i Vás obohatit o nové poznatky. A protože je jaro (zrovna teď, když článek píšeme, opravdu jaro je :) ), vzali jsme si na mušku, tedy lépe řečeno, do psí misky KACHNU. Proč zrovna ji? Protože je jaro. Kuřátky, kachňátky a jehňátky se nám to tady hemží.

Čím je kachna výjimečná a proč je pro naše psy dobrá?
Kromě toho, že mnohým z nás také chutná, je chutná i pro naše psy. Chuť masa, ať v gastronomii, tak v krmení šelem, je zvýrazněna tukem. Ten je nositelem chuti. A kachna tuk obsahuje. Je to jeji velká devíza.

Navíc je to jedno z těch druhů masa, které obsahují ideální kombinaci bílkoviny a tuku.
Jeho další vyhodou je, že nebývá častým alergenem.

Všeobecně je maso drůbeže velmi kvalitní svým aminokyselinovým složením (aminokyseliny jsou stavebním kamenem bílkovin) a výhodou je i vysoká stravitelnost a tím i využitelnost živin. V podstatě můžeme říci, že maso drůbeže je pro psovitou šelmu velikosti průměrného psa maximálně přirozenou stravou a využije z něho vše. Kachní maso ve srovnání s masem kuřat obsahuje méně bílkovin a více tuku. Ve srovnání s kuřetem obsahuje kachna 3x více železa a 2x více vitamínu B1 a B2. Výkrm kachen je o něco delší než výkrm kuřat, ale i tak je výrazně kratší než výkrm velkých hospodářských zvířat, kde je pak logicky větší zatížení jater nahromaděnými látkami metabolismu. Můžeme tedy říci, že kachní maso je zdravé a velmi vhodné ke krmení, ale je nutné brát v potaz vyšší obsah tuku. Ten psi ale opravdu potřebují. Musíme tedy upravit pohyb psa.

Oproti chudšímu kuřecímu masu obsahuje maso kachen dostatek vitamínů a minerálů - zajímají nás vitamíny skupiny B, vitamín C a v játrech především vitamíny E a A, ale také cholin (důležitý pro nervový systém) a dále minerály (draslík, fosfor, hořčík, zinek, kobalt, vápník, mangan, měď a železo).


Co bychom o kachně měli vědet?

Kachna divoká dala základ naší Kachně domácí.
Kachně divoké se také říkalo kachna březňačka. Je to odolný pták z čeledi kachnovitých a je velmi přizpůsobivá okolním podmínkám.


KACHNA DIVOKÁ

Žije v celé evropě (a nejen v ní). Obývá nižší polohy, jejím biotopem jsou vodní toky (řeky, potoky) a nádrže (jezera, rybníky a jiné vodní nádrže), jejich břehy s pobřežní vegetací, mokřady, ostrovy, ústí a delty řek. Vyhýbá se prudkým tokům. Žije také v městském prostředí, kterému se dokázala výborně přizpůsobit (synantropie). Osídluje i mořská pobřeží, ale ve slané vodě neloví.

Kachna divoká je ze všech druhů kachen pravidelně hnízdících v Česku největší. Dorůstá délky 50–60 cm, rozpětí křídel činí 81–95 cm a hmotnost se pohybuje mezi 690 a 1300 g.

Kachna divoká se vyznačuje výrazným pohlavním dimorfismem.

O něco menší samička (kachna) není zbarvena tak pestře jako sameček (kačer). Má hnědé skvrnité ochranné zbarvení.

Kačer ve svatebním šatu (tzn. v době rozmnožování) má kovově zelenou hlavu, bílý proužek kolem krku a kaštanově hnědou hruď, tělo světle šedé a střední ocasní pera černá, srpovitě stočená. Zrcátko je fialově zelenolesklé (příp. kovově modré), bíle lemované.
Letní čili prostý šat kačerů se podobá šatu kachen, je však poněkud tmavší (vrch hlavy) a zrcátko je živěji vybarvené.

Tehdy je nejlepším rozpoznávacím znakem zbarvení zobáku: samci mají zobák tmavě žlutý, samice hnědý až oranžový (někdy až hnědočerný).

Mláďata jsou v prachovém šatě hnědá nebo olivově hnědá se žlutými skvrnami a černým proužkem přes oko.


Jak žije taková kachna?

Ta divoká se o sebe musí postarat sama. Kachna a kačer se spárují v rámci namlouvacím procesu - toku. Uzavírají "partnerský vztah", který jim vydrží až do jarního páření. Hnízdo dobře ukrývají na břehu vodních ploch. Místo ke stavbě hnízda vybírá kačer, kachna hnízdo staví a vystýlá je stébly a prachovým peřím. Hnízdění začíná v polovině dubna až v polovině května. Kachna snáší denně jedno vejce a sedí až na úplné snůšce (9–13 bělavých až zelenožlutých nebo modrozelených vajec), a to 23–29 dní. Vajíčka jsou poměrně velká (výška 48–63 mm, šířka 35–45 mm), je jich hodně. Káčata se líhnou dokonale vyvinutá; zásoby žloutku jim vydrží tři dny a poté se krmí sama. 

Mláďata jsou nidifugní (opouštějí hnízdo krátce po narození) a prekociální (nekrmivá). Z hnízda na vodu je vyvádí kachna. Z hnízda umístěného ve výšce kachňata vyskakují a následují matku na vodu.

Mláďata dobře běhají, plavou a potápějí se. Ve stáří 20 dnů začíná růst káčatům obrysové peří a po 50 dnech jsou zcela opeřená a začínají létat. Pohlavní dospělosti dosahují v následujícím roce.

Doba dožití ve volné přírodě je uváděna 6,6 roku.

Co je faaaaaak zajímavé na kachňátkách?

Zajímavým jevem popsaným mj. právě u kachny je rané rychle probíhající učení, tzv. vtištění čili imprinting – čerstvě vylíhnutá kachňata si vytvoří emoční vazbu k nejbližšímu sociálnímu objektu, tedy v přírodě k matce-kachně. Pokud však matku nahradí jiný objekt (slepice, pes, člověk), i neživý (pohybující se atrapa), vznikne emocionální pouto k náhradnímu objektu a přetrvá do dospělosti. Kachňata vyhledávají a následují náhradní „matku“.

Čím se kachna živí?

Kachna divoká je všežravec a potravu hledá jak ve vodě, tak na souši. V potravě převládá složka rostlinná (91 %), ale v létě a na podzim se zvyšuje podíl živočišné složky. V rostlinné potravě převažují vodní a pobřežní rostliny, kachny požírají i kořínky, plody a semena včetně obilnin. K živočišné potravě patří především bezobratlí – měkkýši, hmyz a jeho larvy, korýši, kroužkovci (pijavice, nitěnky, žížaly) aj. Z obratlovců jsou to žáby a pulci, malé ryby, plazi, drobní savci včetně myší a hrabošů a někdy zbytky mršin. V zimě kachny s oblibou sbírají žaludy a ozobávají brambory a řepu. Při pozření příliš velkého sousta (např. kaštanu) může kachna uhynout.

...a ještě pár zajímavostí:

- Kachna divoká přezimuje na nezamrzajících vodních plochách. Většina populací kachny divoké migruje na zimoviště.
- Druh je ohrožen degradací mokřadních stanovišť, jejich úbytkem (odvodňování, zasypávání, vysychání) a znečištěním (např. ropou, pesticidy), těžbou rašeliny, snižováním pastvy a nesečením luk, pálením a sečením rákosin. 
- Kromě člověka loví kachnu divokou (případně požírá její vejce nebo loví kachňata) liška, mýval severní, norek evropský, norek americký, tchoř tmavý, kuna skalní, kuna rybářská, lasice, vydry a další lasicovití.
- Z ptáků loví kachny draví ptáci, někteří krkavcovití, volavka velká, volavka popelavá, racek stříbřitý, z ryb například sumec velký a štika obecná

KACHNA DOMÁCÍ

Stále ještě máme vesnické kachny a ty se mají přeci jen o trochu lépe, než ty z velkochovu, i když jejich život směřuje ke stejnému konci.
Nicméně, ať ty z farem, nebo na našich dvorcích jsou stejné Kachny domácí.

Zdroj: Kachna divoká,