BARF.cz - drůbež a obsah vápníku

V tomto článku se budeme zabývat obsahem vápníku v kostech drůbeže. Pro většinu pejsků na přirozené stravě jsou drůbeží maso i kosti velmi oblíbené a jsou základem jejich jídelníčku. Pokud bychom měli psům dopřát přednostně kořist, jakou by byli schopni vzhledem ke své velikosti i sami ulovit, tak pro většinu pejsků by skutečně základem jídelníčku byla drůbež. Všeobecně se dá říci, že drůbeží maso obsahuje velmi kvalitní bílkoviny, je dobře stravitelné a vesměs je i dietní. Ke krmení nejčastěji seženeme kuře, krůtu a kachnu. Kuřetem je myšleno kuře na výkrm neboli brojler. Slepice (tedy starší zvířata, která již nenesou vejce) se díky tvrdším kostem uplatňují v psím jídelníčku méně.

Pokud se zaměříme na obsah vápníku v kostech, tak zjistíme, že jednotlivé druhy, ale i jednotlivé části drůbeže mají rozdílný obsah vápníku. Je to dáno hlavně strukturou kosti v určité oblasti těla a zátěží takové kosti. Dále má vliv stáří zvířete v době porážky. Čím později se jatečné zvíře porazí, tím více vápníku kosti obsahují.

V dnešní době probíhá výkrm brojlerových kuřat velmi zrychleně, poráží se většinou ve věku 30 - 35 dní. Kuřata z bio a eko farem se porážejí v pozdějším věku, cca 40 - 60 dní stáří a tím je dán i větší obsah živin v mase a kostech těchto zvířat. Vynesené slepice se poráží až ve věku
1 - 2 roky a mají sice v kostech více vápníku, ale jejich kosti jsou křehčí, lámavější a tvrdší a tím jsou i nebezpečnější. Slepičí kosti je možné psům krmit, ale musí jít spíše o střední až velké plemeno a hlavně musí být pes na krmení syrovou stravou zvyklý již delší dobu a nesmí mít potíže s trávením kostí. Výkrm kachen je o něco delší a trvá zpravidla 60 - 85 dní. Nejdéle se vykrmují krůty a to přibližně 100 dní. Logicky je pak jasné, že do krůtích kostí se za dobu výkrmu může uložit více vápníku než je tomu např. u brojlerů, kde je doba výkrmu cca třetinová.

Rozdíly jsou ale i v jednotlivých částech jednoho kusu drůbeže. Obratle jsou tvořeny hutnější kostní hmotou než např. kosti končetin, a proto najdeme více vápníku v krku nebo hřbetech drůbeže než např. v křídlech a stehnech. Pro porovnání, např. kuřecí krky obsahují 1700 mg vápníku ve 100 g a kuřecí křídla 1490 mg vápníku ve 100 g, kuřecí stehna obsahují cca 900 - 1000 mg vápníku ve 100 g. Pro lepší představu zmíníme i obsah vápníku v dalších surovinách: vaječné skořápky 37 000 mg ve 100 g, drcené sušené mořské řasy 34 000 mg ve 100 g, hovězí obratle 4 500 mg ve100 g, jehněčí žebra dokonce 11 000 mg ve 100 g, mléčné výrobky pouze cca 100 mg ve 100 g, což je stejné jako např. u nepraných hovězích drštěk.

Z uvedených čísel je zřejmé, že pokud máme zrovna pejska, který kosti nemůže jíst, nebo mu nedělají dobře, tak je můžeme velice dobře a plnohodnotně nahradit např. vaječnými skořápkami nebo mořskými řasami. Další výhodou zkrmování kostí je péče o zuby a vůbec dutinu ústní, což ale bohužel při podávání náhrad vápníku není. Mléčné výrobky nám naopak dostatečné množství vápníku nedodají. Velice častým dotazem je podávání chrupavek – ty oproti kostem obsahují vápníku velice málo a jako náhrada kostí se tedy také nehodí.

Denní potřeba vápníku u zdravého dospělého psa je cca 50 - 100 mg vápníku na kg hmotnosti psa. Vyšší potřebu vápníku mají mladí rostoucí psi, kojící feny a také psi, u kterých momentálně probíhá hojení nějaké zlomeniny.

Kosti ke krmení by měly být vždy syrové a dobře obalené masem, takové kosti může pes sníst celé. Pokud máte větší kosti na okus, tak ty by měl mít pes pouze na okusování, aby se zabavil a potrénoval čelisti, ale rozhodně je nenecháváme sníst celé.

Všeobecné pokyny uvádějí, že obsah kostí v krmné dávce by měl být u štěňat 25 - 30 %, u dospělých psů 20 - 25 % a u starších psů může být
10 - 20 %. U kojících fen se nedoporučuje příliš zvyšovat obsah kostí v krmné dávce, ale spíše dotovat potřebu vápníku vaječnou skořápkou nebo mořskými řasami.

Každý pes je individuální a může se stát, že zrovna váš pes potřebuje kostí ve stravě méně nebo naopak více. Pokud váš pes podávané množství kostí nezvládá dobře zpracovat, tak se to většinou projeví suchým, tvrdým a drolivým trusem a pes může mít potíže s vyprázdněním. U takovýchto psů je potřeba množství podávaných kostí snížit, případně přidávat ke krmivu olej, nebo kombinovat kosti s nepranými dršťkami a případně vnitřnostmi, jako jsou játra nebo slezina, které zase působí lehce projímavě.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení