První dny a týdny života štěněte jsou fascinující.

Ještě nedávno mu k životu stačilo mateřské mléko. A najednou přichází okamžik, kdy začne objevovat, že existuje i něco jiného. První kaše. První maso. První miska, do které se dá nejen strčit čumák, ale ideálně i obě přední nohy.

A právě tady začíná období, které může ovlivnit způsob jeho krmení na dlouhou dobu dopředu.

Pokud chceme dospělého psa krmit BARFem, nabízí se totiž docela jednoduchá otázka:

Proč nezačít už u prvního příkrmu?

BARF nemusí být něco, na co se jednou „přechází“

Často se setkáváme s postupem, kdy štěňata u chovatele dostávají granule a nový majitel začne teprve později přemýšlet o přechodu na syrovou stravu.

Samozřejmě to jde.

Ale pokud už chovatel nebo budoucí majitel považuje BARF za vhodný způsob krmení psa, můžeme se na celou věc podívat i obráceně.

Proč první týdny či měsíce života stavět jídelníček převážně na průmyslově zpracované potravě a následně psa učit na čerstvé maso, když můžeme s čerstvou stravou pracovat od samého začátku?

Podobný trend ostatně vidíme i v lidské výživě. Čím dál více přemýšlíme nad tím, kolik průmyslově zpracovaných potravin jíme, co všechno obsahují a zda některé z nich nemůžeme nahradit jednoduššími a méně zpracovanými surovinami.

U psa pro nás BARF představuje právě tuto cestu – návrat k čerstvým surovinám a jídelníčku, u kterého víme, co v misce skutečně je.

Neznamená to ale, že štěně musí poznat pouze maso.

Naopak.

Štěně bychom měli připravit i na skutečný život

I když chceme, aby základem budoucího jídelníčku našeho psa byl BARF, považujeme za rozumné, aby štěně během pobytu u chovatele poznalo různé druhy potravy.

Může se totiž stát, že jednou bude potřebovat sníst granule. Pojede na dovolenou, bude na hlídání, nastane mimořádná situace nebo nový majitel zkrátka zvolí jiný způsob krmení.

Proto můžeme štěňata postupně seznámit například s:

• mléčnými kašemi,
• čerstvým masem a dalšími vhodnými složkami BARFu,
• granulemi.

Nejde nám tedy o to vychovat štěně, které „umí jíst jen BARF“.

Naším cílem je štěně zvyklé na pestrou stravu, různé chutě, vůně i konzistence, jehož hlavní jídelníček můžeme od počátku stavět na čerstvých surovinách.

Jedna novinka. A potom chvíli počkat.

U prvních příkrmů není potřeba závodit.

Právě naopak.

Když štěňatům nabídneme novou potravinu, je dobré dát jejich organismu čas, aby si na ni zvykl. Další novinku proto nezařazujeme hned následující den jen proto, abychom co nejrychleji „odškrtali“ celý seznam potravin.

Novou surovinu nebo typ krmení zařadíme a několik dní sledujeme, jak ji štěňata přijímají.

Jak vypadá stolice? Nemají průjem? Nejsou nafouklá? Nezvrací? Je všechno bez problémů?

Teprve potom přidáváme další novinku.

Má to ještě jednu velkou výhodu. Pokud se objeví problém, mnohem snáz poznáme, která nově zařazená potravina ho mohla způsobit.

Když během dvou dnů nabídneme pět nových věcí a přijde průjem, hledáme viníka jen velmi těžko.

Jak mohou první příkrmy vypadat v čase?

Každý vrh se vyvíjí trochu jinak. Proto následující časovou osu nevnímejte jako kalendář, podle kterého musí každé štěně přesně v určitý den dostat konkrétní potravinu.

Je to orientační cesta od mateřského mléka k pestrému jídelníčku.

Přibližně 3.–4. týden: první seznámení s příkrmem

Mateřské mléko je stále hlavním zdrojem výživy, ale štěňata začínají poznávat první příkrmy.

Jednou z možností jsou mléčné kaše určené pro štěňata, případně velmi jemně připravený první masový příkrm.

U masa začínáme jednoduše. Jemně namleté maso, jeden druh, malé množství.

V této fázi nepotřebujeme vytvořit gastronomický festival.

Potřebujeme zjistit, jak štěňata na první pevnější potravu reagují.

Přibližně 4.–5. týden: maso začíná získávat větší prostor

Pokud první maso štěňata dobře přijímají, můžeme jeho množství postupně zvyšovat a pomalu rozšiřovat jídelníček.

Stále ale platí:

Nepřidáváme několik nových surovin najednou.

Každá novinka dostane svůj čas.

Postupně tak štěně poznává různé druhy masa a další vhodné složky budoucího BARFového jídelníčku.

Současně stále saje od matky, pokud to fena umožňuje.

Přibližně 5.–6. týden: jídelníček se rozšiřuje

Štěňata už obvykle zvládají příkrmy velmi dobře a můžeme postupně budovat pestřejší jídelníček.

Vedle masa a dalších složek BARFu mohou dál dostávat mléčnou kaši a můžeme je začít seznamovat také s granulemi.

Ne proto, že bychom chtěli BARF granulemi nahradit.

Chceme jednoduše, aby štěně poznalo, že i toto je potrava.

Přibližně 6.–8. týden: malý pes s velkým jídelníčkem

S blížícím se odchodem do nového domova už by štěně mělo být schopné přijímat plnohodnotnou pevnou stravu.

BARFový jídelníček se postupně podobá tomu, jakým způsobem bude pes krmen i později – samozřejmě s ohledem na věk, velikost, vývoj a specifické potřeby rostoucího organismu.

Zároveň je výhodou, pokud štěně během předchozích týdnů poznalo i jiné formy potravy.

Do nového domova tak neodjíždí jako specialista na jedinou misku.

Odjíždí jako štěně, které už ví, že jídlo může mít různé podoby.

BARF pro štěně není jen „maso do misky“

Tady je potřeba udělat jednu velmi důležitou poznámku.

Rostoucí štěně není malý dospělý pes.

Jeho organismus se vyvíjí, roste kostra, mění se jeho potřeby a právě v tomto období záleží na správném zastoupení jednotlivých živin.

Proto BARF pro štěně neznamená:

Vezmu kus masa, hodím ho do misky a příroda si poradí.

Neporadí.

Jídelníček musí být sestavený tak, aby odpovídal potřebám rostoucího psa. Pozornost je potřeba věnovat nejen množství energie a bílkovin, ale také správnému zastoupení jednotlivých složek a minerálních látek – zejména v období intenzivního růstu.

Přirozenější neznamená automaticky vyváženější.

A právě to je podle nás jedna z nejdůležitějších věcí, kterou by měl člověk před zahájením BARFu u štěněte vědět.

Takže granule ano, nebo ne?

Za nás tahle otázka vlastně nestojí správně.

Nechceme vést válku mezi BARFem a granulemi.

Kvalitní kompletní krmivo může být pro mnoho majitelů praktickou a funkční cestou a dobře sestavený BARF zase může být skvělou cestou pro člověka, který chce krmit čerstvými surovinami a je ochotný věnovat skladbě jídelníčku potřebnou pozornost.

My jsme si vybrali BARF.

A pokud víme, že tak chceme svého psa krmit i v dospělosti, dává nám smysl začít už ve chvíli, kdy poprvé vykoukne z misky místo od mámy.

Bez dramatických přechodů o několik měsíců později.

Bez představy, že štěně musí nejprve vyrůst na granulích, aby jednou mohlo dostat syrové maso.

Ale také bez zbytečného fanatismu.

Štěně může poznat mléčnou kaši, maso i granule. Může poznávat nové chutě, konzistence a suroviny.

Základ jeho jídelníčku ale můžeme od prvních příkrmů stavět na čerstvé, pestré a co nejméně průmyslově zpracované stravě.

Pokud je jídelníček správně sestavený, považujeme to za skvělý start do života.

A možná je nakonec celá myšlenka BARFu od prvního příkrmu jednodušší, než se zdá:

Jestli věříme, že čerstvá a správně sestavená strava je pro našeho dospělého psa dobrou volbou, proč bychom mu ji neměli nabídnout už na začátku jeho života?